Dudkovci obývají Afriku. Nejstarší záznamy pocházejí z eocénu Anglie. Podle DNA hybridizace i dalších analýz DNA jsou nejpříbuznější dudkům (Upupidae) a zoborožcům (Bucerotidae) (Sibley & Ahlquist, 1990) (Prum, et al., 2015). Dělí se do dvou podčeledí: (1) Phoeniculinae a (2) Rhinopomastinae (del Hoyo, Elliott, & Sargatal, 2001).
Středně velcí ptáci (21-46 cm) s dlouhým, dolů zahnutým zobákem. Mají dlouhý stupňovitý ocas, pomáhá jim při šplhání po stromech. Zbarvení je tmavé s bílými skvrnami na ocase a v křídlech. Dichromatismus není výrazný, kromě P. castaneiceps. Zobák bývá oranžově až červeně zbarven, u nedospělých jedinců je tmavý. Pelichání je postupné, primární letky pelichají od P1, sekundární od S7 (poslední je vyměněna S4). Pelichání ocasu je zcela náhodné. Obývají zalesněné biotopy, většinou savanu a les. P. castaneiceps a P. bollei jsou nejvíce lesní. Jsou to stromoví ptáci, často se vyskytují v malých hejnech. Rod Rhinopomastus je spíše solitérní. Skupiny jsou teritoriální, v rámci skupin je výrazná hierarchie. Nocují často společně v jedné dutině. Živí se většinou hmyzem, který sbírají z kůry stromů a škvír. Samci a samice mají různě dlouhý zobák a mají tedy oddělené potravní niky.
Hnízdí většinou v dutinách po vousácích (Capitonidae). Rod Rhinopomastus hnízdí solitérně, u rodu Phoeniculus bylo zjištěno kooperativní hnízdění. Hnízdí většinou jen jeden pár a ostatní jedinci jsou „helpers“. Všechny druhy jsou monogamní. Dutinu nevystýlají, samice snáší 2-5 vajec. Inkubuje pouze hnízdící samice, po dobu 17-18 dní. Mláďata se líhnou opeřená, spodní čelist je delší než horní. Skupina je extrémně tolerantní k přidání cizích mláďat. Mláďata dosahují vzletnosti ve 28-30 dnech života. Líhnivost vajec je velmi nízká. Po vylétnutí se mláďata zapojují do skupiny nebo dispergují po okolí. V populacích je často více samic než samců.

Hlavní znaky: Střední až velcí stromoví ptáci (21 až 46 cm). Jednotlivě nebo v menších skupinách. Zobák dlouhý, štíhlý a zahnutý. Nohy krátké, silné, částečně opeřené, prsty s dlouhými drápy; 3. a 4. prst jsou u báze srostlé. Barva zobáku a nohou kolísá podle druhu, pohlaví a stáří - červená, oranžová, žlutá a černá. Ocas velmi dlouhý, křídla zaoblená. Po zemi skáče (dudkové kráčejí), rázný let ze stromu na strom. Peří černé nebo tmavě zelené až purpurové s kovovým leskem. Rozšíření: AF; lesy a lesnaté savany. Netažní. Hnízdní biologie: Jednotlivě nebo s hnízdními pomocníky. Hnízdo v dutinách stromů. Vejce: 2 až 4(zřídka 5), modrá, kropenatá. Samice sedí 17 - 18 dnů. Potrava: Hmyz, menší plody.

dudkovec bělolící (Phoeniculus bollei)

dudkovec pralesní (Phoeniculus castaneiceps)

dudkovec akáciový (Phoeniculus damarensis)

dudkovec stromový (Phoeniculus purpureus)

dudkovec somálský (Phoeniculus somaliensis)

dudkovec černý (Rhinopomastus aterrimus)

dudkovec křivozobý (Rhinopomastus cyanomelas)

dudkovec oranžovozobý (Rhinopomastus minor)