Kosmopolitní čeleď. První fosilní záznamy pocházejí již ze svrchní křídy, hlavní radiace probíhala pravděpodobně v paleocénu a eocénu (50 mil. let). Čeleď se člení do tří podčeledí: (1) Striginae, (2) Surniinae a (3) Asioninae, středně velcí, „ouškatí“ (Pseudoscops, Asio, Nesasio). Striginae se dělí do tří tribů (del Hoyo, Elliott, & Sargatal, 1999):
(1) Otini – kosmopolitní, středně velcí, krátkonozí s „oušky“ (Otus, Pyrroglaux, Gymnoglaux, Ptilopsis, Mimizuku)
(2) Bubonini – kosmopolitní, velcí (Bubo, Ketupa, Nyctea, Scotopelia)
(3) Strigini – kosmopolitní, lesní, středně velcí (Strix, Jubula, Lophostrix, Pulsatrix)
Surniinae se dělí do tří tribů:
(1) Surnini – kosmopolitní, středně velcí, různé biotopy (Surnia, Glaucidium, Xenoglaux, Micrathene, Athene)
(2) Aegoliini – většinou Holarktida, malí, lesní (Aegolius)
(3) Ninoxini – Starý svět, různě velcí, centrum rozšíření Australasie (Ninox, Uroglaux, Sceloglaux)
Podle mitochondriální DNA se dělí do podčeledí Ninoxinae, Surninae a Striginae. Rod Asio se dnes nachází uvnitř podčeledi Striginae. Podčeleď Ninoxinae je bazální a podčeleď Striginae je neodvozenější. Rod Megascopus (novosvětští výrečci) představuje samostatnou vývojovou linii v rámci Striginae, rod Otus je v rámci Striginae bazální skupinou. Nejodvozenější skupinou je rod Bubo (Wink, El-Sayded, Sauer-Gürth, & Gonzalez, 2009).
Malí až velcí ptáci (12-75 cm). Mají velkou hlavu, oddělené kruhové faciální disky, spíše krátký ocas, kryptické zbarvení a holou kostrční žlázu. Zygodaktilní noha má vratiprst, dráp 3. prstu má velmi ostré hrany. Zygodaktilní noha je v tomto případě spíše adaptací k sezení na větvích. Rody Ketupa a Scotopelia nemají opeřené nohy, na spodní straně prstů jsou ostré výběžky k usnadnění manipulace s rybami. Opeřené prsty nemají také druhy, které se často živí hmyzem. Třetí prst je delší než druhý. Často mají barevnou duhovku. V chladných podmínkách žijí větší formy druhů (Bergmanovo pravidlo). Vzhledem k noční aktivitě nemají pohlavní dimorfismus ve zbarvení, nejvíce dimorfní je rod Nyctea (24 hodin světla). Samice jsou větší než samci. Nemají paosten ani vole. Peří je podobně jako u Tytonidae hebké. Pelichání ocasu a letek je často velmi rychlé, první pelichání je většinou kompletní (kromě např. rodu Athene). Nedospělí jedinci vypadají podobně jako adultní. Druhy s denní aktivitou mají zezadu na krku světlé skvrny, tzv „falešné oči“ (rody Nyctea, Glaucidium). Často mají prodloužená pera v příuší, především zástupci podčeledi Striginae. Mají asymetrické vyústění zvukovodů. Rod Aegolius má vývody symetrické, prodloužené podél celé výšky hlavy. Dokáží měřit vzdálenost podle rychlosti zvuku. Mají velké oči, jsou tubulární se sklerotikálním prstencem a směřují dopředu (binokulární vidění). Dokáží otočit hlavu o 270°. Noční vidění je omezené, ve dne vidí dobře. Mají velkou zornici, umožňující v noci dopad více světla na sítnici. Některé barvy nejsou schopné rozeznat (např. šedá a červená u rodu Strix). Zobák je krátký, zahnutý s ostrými hranami u menších druhů (rod Glaucidium). Ozobí je lemováno řadou hmatových per. Nestrávenou potravu vyvrhují ve formě vývržků, podobně jako řada dalších ptáků (např. kormoráni, čápi, volavky, dravci, rackové, slukovití, krkavcovití, brhlíkovití, lesňáčci a ťuhýci).
Obývají celou řadu biotopů, vyhýbají se extrémním nadmořským výškám. Nevyskytují se v Antarktidě. A. flammeus kolonizovala také většinu oceánických ostrovů světa. Některé druhy jsou pozemní (A. cunicularia, Nový svět). Více než 90% druhů obývá deštný les. Mezi pravé nelesní druhy patří pouze druhy rodů Nyctea, Athene, Asio a Strix butleri. Rybožravé druhy jsou vázané na sladkou vodu. Druhy mírného pásu jsou většinou široce rozšířené. Většinou jsou sedentární, Otus scops migruje. Většinou mají noční aktivitu, ve dne jsou často napadáni jinými živočichy („mobbing“). Nejvíce denní aktivitu má rod Glaucidium. Na hnízdě občas využívají zastrašovací postoje s roztaženými křídly. V porovnání s ostatními ptáky mají nižší bazální metabolismus. Jsou solitérní a teritoriální. Sociální jsou pouze Athene cunicularia, Asio otus, Asio flammeus a Asio capensis (především zimní stávaniště). Žádný druh není vyloženě koloniální. Allopreening byl zaznamenán u 17 druhů (např. Strix uralensis, Glaucidium passerinum, Athene noctua). Hlasové projevy jsou důležitou součástí námluv a obhajoby teritoria. Potrava je velmi různá, od hmyzu po velké obratlovce. S dravci si nepřímo kompetují o zdroje potravy (exploatační kompetice). Velikost potravy koreluje s tělesnou velikostí druhu. V rámci čeledi není žádný druh čistě hmyzožravý, ale hmyz je často podstatnou součástí potravy. Ryby a krabi žerou rody Bubo, Scotopelia a Ketupa, ale u žádného druhu není specializace úplná. Bubo blakistoni (V Asie) někdy brouzdají v mělké vodě, ostatní druhy loví ryby z posedu. Rybožravé druhy loví ve dne i v noci. Řada druhů jsou potravní generalisté (např. Bubo bubo, Strix aluco), některé druhy jsou specialisté na drobné savce (rody Aegolius, Asio). Generalisté se vyskytují hlavně v tropech. Často vykrádají hnízda jiných ptáků. Netopýři tvoří pravidelnou kořist u rodů Otus, Bubo, Strix a Ninox.
Většina druhů je monogamních, svazky jsou víceleté (rody Strix, Bubo, Otus) nebo jednoleté (rody Asio, Aegolius). Krátkodobé svazky mají hlavně nomadické druhy (A. flammeus). Polygamie byla zjištěna u osmi druhů, většinou specializovaných na lov drobných savců (Otus scops, Nyctea scandiaca, Strix aluco, Strix uralensis, Surnia ulula, Asio otus, Aegolius acadicus, Aegolius funereus). Většinou se jedná o simultánní bigynii. Primární samice snáší více vajec než sekundární. A. funereus má občas sekvenční polyandrii, samice opustí mláďata před vyvedením a vyhledá dalšího samce. U stejného druhu byla také zaznamenána polygynandrie v letech hrabošího optima. Načasování hnízdění závisí na nabídce potravy, tropické druhy většinou hnízdí na konci období dešťů. Námluvy většinou zahrnují hlasové projevy a nošení „dárků“, rod Asio tleská křídly. Velikost snůšky závisí na potravní nabídce a délce fotoperiody, druhy specializované na drobné savce mají snůšky větší. Jedinci, kteří zahnízdí na konci sezóny, mají snůšky menší. Nestaví vlastní hnízdo, využívají cizí hnízda (rod Asio) nebo hnízdí v dutinách (rody Otus, Strix, Aegolius, Glaucidium), v norách (A. cunicularia, občas A. noctua) nebo na holé zemi (rody Nyctea, Bubo). Vejce jsou čistě bílá, jsou snášena ve 2-3 denních intervalech. Inkubují pouze samice, inkubace trvá 15-35 dní. Potravu mláďatům zpočátku přináší jen samec, později také samice. Teritoria samců jsou dlouhodobě využívána.

Hlavní znaky: Menší nebo velké sovy, aktivní v noci, ale i ve dne (12 až 75 cm, 40 g až 4 kg). Kruhový závoj, velké oči. Hlava velká, často peří v podobě oušek. Nohy kratší než ocas. Běháky i prsty často opeřené; ne však u rybožravých druhů, které mají zhrublou kůži. Často velmi dlouhé drápy. Stromové i pozemní druhy. Rázný, bezhlučný let na velkých širokých křídlech. Letky jsou roztřepené, což umožňuje tichý let nočních dravců. Měkké a husté opeření zkresluje obrys těla. Peří skvrnité nebo pruhované, hnědavé nebo šedé, nenápadné, stejné u obou pohlaví. Samice jsou zpravidla větší. Rozšíření: Světové, kromě AN; lesy, stepi, pouště, tundra. Většinou stálí. Hnízdní biologie: Hnízdo často ve starých hnízdech jiných ptáků (havranovití) nebo v dutinách stromů. Vejce: 1 až 7, bílá, Sedí oba rodiče nebo jen samice 15 až 35 dnů; 1 hnízdění. Mláďata nidikolní, 24 až 52 dnů; opouštějí však hnízdo ještě před vzletností. Potrava: Drobní obratlovci, také ryby, žížaly a hmyz. Kořist zabíjejí drápy a polykají celou.

sýc rousný (Aegolius funereus)

sýc plavočelý (Aegolius harrisii)

sýc panamský (Aegolius ridgwayi)

sýc americký (Aegolius sacadicus)

kalous etiopský (Asio abyssinicus)

kalous africký (Asio capensis)

kalous páskovaný (Asio clamator)

kalous pustovka (Asio flammeus)

kalous madagaskarský (Asio madagascariensis)

kalous ušatý (Asio otus)

kalous americký (Asio stygius)

sýček lesní (Athene blewitti)

sýček brahmínský (Athene brama)

sýček králičí (Athene cunicularia)

sýček obecný (Athene noctua)

výr afritský (Bubo africanus)

výr bledý (Bubo ascalaphus)

výr bengálský (Bubo bengalensis)

výr Blakistonův (Bubo blakistoni)

výr velký (Bubo bubo)

výr kapský (Bubo capensis)

výr šedivý (Bubo cinerascens)

výr koromandelský (Bubo coromandus)

výr bělavý (Bubo lacteus)

výr běloperý (Bubo leucostictus)

výr magellanský (Bubo magellanicus)

výr nepálský (Bubo nipalensis)

výr filipínský (Bubo philippensis)

výr guinejský (Bubo poensis)

výr Shelleyův (Bubo shelleyi)

výr malajský (Bubo sumatranus)

výr virginský (Bubo virginianus)

výr usambarský (Bubo vosseleri)

kulíšek skvrnitobřichý (Glaucidium albertinum)

kulíšek bolivijský (Glaucidium bolivianum)

kulíšek brazilský (Glaucidium brasilianum)

kulíšek límcový (Glaucidium brodiei)

kulíšek západní (Glaucidium californicum)

kulíšek africký (Glaucidium capense)

kulíšek iturský (Glaucidium castaneum)

kulíšek srílanský (Glaucidium castanonotum)

kulíšek hnědokřídlý (Glaucidium castanopterum)

kulíšek guatemalský (Glaucidium cobanense)

kulíšek kostarický (Glaucidium costaricanum)

kulíšek kukaččí (Glaucidium cuculoides)

kulíšek americký (Glaucidium gnoma)

kulíšek šedohlavý (Glaucidium griseiceps)

kulíšek amazonský (Glaucidium hardyi)

kulíšek kalifornský (Glaucidium hoskinsii)

kulíšek andský (Glaucidium jardinii)

kulíšek zakrslý (Glaucidium minutissimum)

kulíšek pernambucký (Glaucidium mooreorum)

kulíšek patagonský (Glaucidium nanum)

kulíšek hnědoprsý (Glaucidium nubicola)

kulíšek colimský (Glaucidium palmarum)

kulíšek subtropický (Glaucidium parkeri)

kulíšek nejmenhší (Glaucidium passerinum)

kulíšek perlový (Glaucidium perlatum)

kulíšek peruánský (Glaucidium peruanum)

kulíšek džunglový (Glaucidium radiatum)

kulíšek Sanchezův (Glaucidium sanchezi)

kulíšek kubánský (Glaucidium siju)

kulíšek Sjoestedtův (Glaucidium sjostedti)

kulíšek rudoprsý (Glaucidium tephronotum)

kulíšek tucumanský (Glaucidium tucumanum)

výreček kubánský (Gymnoglaux lawrencii)

puštík Lettiův (Jubula lettii)

ketupa žlutonohá (Ketupa flavipes)

ketupa malajská (Ketupa ketupu)

ketupa rybí (Ketupa zeylonensis)

puštík ušatý (Lophostrix cristata)

kulíšek trpasličí (Micrathene whitneyi)

výreček obří (Mimizuku gurneyi)

kalous šalamounský (Nesasio solomonensis)

sovka andamanská (Ninox affinis)

sovka bubuk (Ninox boobook)

sovka štěkavá (Ninox connivens)

sovka celebeská (Ninox ios)

sovka šalamounská (Ninox jacquinoti)

sovka manuská (Ninox meeki)

sovka vánoční (Ninox natalis)

sovka ostrovní (Ninox novaeseelandiae)

sovka novobritská (Ninox odiosa)

sovka okrová (Ninox ochracea)

sovka filipínská (Ninox philippensis)

sovka tečkovaná (Ninox punctulata)

sovka sumbská (Ninox rudolfi)

sovka ryšavá (Ninox rufa)

sovka dravčí (Ninox scutulata)

sovka molucká (Ninox squamipila)

sovka statná (Ninox strenua)

sovka malosundská (Ninox sumbensis)

sovka madagaskarská (Ninox superciliaris)

sovka džunglová (Ninox theomacha)

sovka bismarcká (Ninox variegata)

sovice sněžní (Nyctea scandiaca)

výreček bělohrdlý (Otus albogularis)

výreček floreský (Otus alfredi)

výreček nikobarský (Otus alius)

výreček jávský (Otus angelinae)

výreček americký (Otus asio)

výreček černohlavý (Otus atricapillus)

výreček indický (Otus bakkamoena)

výreček andamanský (Otus balli)

výreček vousatý (Otus barbarus)

výreček Baccariův (Otus beccarii)

výreček Brookeův (Otus brookii)

výreček plavý (Otus brucei)

výreček anjouanský (Otus capnodes)

výreček Clarkův (Otus clarkii)

výreček brýlový (Otus coliba)

výreček sangiheský (Otus collari)

výreček kolumbijský (Otus colombianus)

výreček pacifický (Otus cooperi)

výreček rjúkjúský (Otus elegans)

výreček engganský (Otus enganensis)

výreček plaménkový (Otus flammeolus)

výreček palawanský (Otus fuliginosus)

výreček guatemalský (Otus guatemalae)

výreček Hartlaubův (Otus hartlaubi)

výreček Hoyův (Otus hoyi)

výreček skořicový (Otus icterorhynchus)

výreček narezavělý (Otus ingens)

výreček ostrovní (Otus insularis)

výreček Irenin (Otus ireneae)

výreček západní (Otus kennicottii)

výreček Koepckové (Otus koepckeae)

výreček sundský (Otus lempiji)

výreček čínský (Otus lettia)

výreček luzonský (Otus longicornis)

výreček madagaskarský (Otus madagascariensis)

výreček molucký (Otus magicus)

výreček celebeský (Otus manadensis)

výreček jihofilipínský (Otus mantananensis)

výreček Marshallův (Otus marshalli)

výreček mayottský (Otus mayottensis)

výreček filipínský (Otus megalotis)

výreček siporský (Otus mentaxi)

výreček mindorský (Otus mindorensis)

výreček mindanajský (Otus mirus)

výreček hohelijský (Otus moheliensis)

výreček antilský (Otus nudipes)

výreček komorský (Otus pauliani)

výreček pembský (Otus pembaensis)

výreček Petersonův (Otus petersoni)

výreček peruánský (Otus roboratus)

výreček červenavý (Otus rufescens)

výreček bělobradý (Otus rutilus)

výreček běločelý (Otus sagittatus)

výreček katarinský (Otus sanctaecatarinae)

výreček malý (Otus scops)

výreček colimský (Otus seductus)

výreček japonský (Otus semitorques)

výreček africký (Otus senegalensis)

výreček siauský (Otus siaoensis)

výreček lesní (Otus silvicola)

výreček skvrnitý (Otus spilocephalus)

výreček jihoasijský (Otus sunia)

výreček hvízdavý (Otus trichopsis)

výreček simeulský (Otus umbra)

výreček proužkovaný (Otus vermiculatus)

výreček Watsonův (Otus watsonii)

kalous jamajský (Pseudoscops grammicus)

výreček Grantův (Ptilopsis granti)

výreček bělolící (Ptilopsis leucotus)

puštík bronzový (Pulsatrix koenigswaldiana)

puštík načernalý (Pulsatrix melanota)

puštík brýlatý (Pulsatrix perspicillata)

výreček lelkovitý (Pyrroglaux podarginus)

sovka bělolící (Sceloglaux albifacies)

ketupa Bouvierova (Scotopelia bouvieri)

ketupa Pelova (Scotopelia peli)

ketupa červenavá (Scotopelia ussheri)

puštík bělonohý (Strix albitarsus)

puštík obecný (Strix aluco)

puštík arabský (Strix butleri)

puštík Davidův (Strix davidi)

puštík guatemalský (Strix fulvescens)

puštík černopásý (Strix huhula)

puštík brazilský (Strix hylophila)

puštík paraguajský (Strix chacoensis)

puštík hnědý (Strix leptogrammica)

puštík vousatý (Strix nebulosa)

puštík černobílý (Strix nigrolineata)

puštík západní (Strix occidentalis)

puštík skvrnitý (Strix ocellata)

puštík rezavonohý (Strix rufipes)

puštík tečkovaný (Strix selouto)

puštík bělavý (Strix uralensis)

pušík proužkovaný (Strix varia)

puštík proměnlivý (Strix virgata)

puštík africký (Strix woodfordi)

sovice krahujová (Surnia ulula)

sovka papuánská (Uroglaux dimorpha)

kulíšek Loweryho (Xenoglaux loweryi)