Monotypická africká čeleď s největším a nejtěžším žijícím ptačím druhem, Struthio camelus (2,75 m, 130 kg). Holé nohy a krk slouží k termoregulaci a sexuální „display“. Dlouhý krk má několik funkcí – ostražitost před predátory, sběr potravy z různých vegetačních pater a vyhledávání partnera. Mají dlouhé nohy, které umožňují rychlý únik (až 70 km/h, kroky 3-5 m dlouhé), efektivní obranu i hrabání (silné drápy). Kostra křídla a nohy (chybí 1. a 4. prst) je redukována, dlouhé kosti nejsou pneumatizovány, chybí crista sterni. Chybí nažiny, obrysová pera postrádají hamuli. Redukce prstů vede k minimalizaci kontaktu s povrchem. Chybí glandula uropygii, postrádají schopnost impregnace opeření. Hlavním smyslem je zrak (oko je v průměru 5 cm velké). Sexuální dimorfismus ve zbarvení je výrazný, samci jsou kontrastně černobílí (tělo černé, křídla a ocas bílé), samice jsou méně kontrastně zbarvené (okraje hnědých per mají světlé lemy, křídla a ocas jsou špinavě bílá). Samci mají penis, během toku jej exponují.
Pštros dvouprstý vytváří 4 poddruhy lišící se zbarvením krku a nohou u samce. Poddruh S. c. molybdophanes je pravděpodobně samostatným druhem (sympatrický s S. c. camelus). Druh se vyskytuje v savaně až poušti saharské a jihozápadní Afriky. Pštrosi jsou potravní oportunisté, žerou semena, krátké trávy a často využívají rody Acacia, Aloe a Ficus. Sukulentní rostliny zajišťují prakticky veškerý přísun vody. Ve vlhčích oblastech hnízdí v období sucha (léto), v suchých oblastech hnízdí nepravidelně.
U izolovaných populací převládá monogamie, díky horší potravní nabídce. Pokud se potravní nabídka zlepší, pak se skupina skládá z teritoriálního samce, hlavní samice a dalších samic. Hlavní samice kopuluje především se samcem vedoucím skupinu, zatímco ostatní samice často kopulují s jinými potulnými (neteritoriálními) samci. Beta-samice často snášejí vejce do více různých hnízd. Samci při toku zakleknou, třesou křídly, zvedají ocas a rytmicky kývají hlavou ze strany na stranu. Po kopulaci samec přivede samici k připravené hnízdní prohlubenině. Ty často bývají umístěny ve středu teritoria samce. Hlavní samice začíná snůšku jako první a její vejce se proto nacházejí ve středu hnízda. Vejce ostatních samic jsou tak vystavena většímu riziku predace než její vlastní. Vejce může vážit až 1,5 kg, v jednom hnízdě bývá kolem 20 vajec (rekord z Nairobi: 78 vajec). Při inkubaci se partneři střídají, méně výrazná samice sedí většinou ve dne a samec v průběhu noci. Inkubace trvá kolem šesti týdnů a přesto, že jsou vejce snášena v průběhu několika dní, líhnou se všechna mláďata najednou (provokováno hlasem samice a ostatních mláďat). Efektivita líhnutí je velmi nízká, přibližně 10%. O potomstvo se starají oba rodiče, mláďata se shlukují do školek. Samice se snaží získat mláďata z jiných školek, aby snížila pravděpodobnost útoku na vlastní mládě (tzv. „dilution effect“). Pohlavní dospělosti dosahují ve 3-4 letech života (délka života 30-40 let). Při bezprostředním ohrožení uléhají na zem a „strkají hlavu do písku“. Zřejmě se jedná o zvyk z mládí, podobně se chovají krypticky zbarvená mláďata.

Hlavní znaky: Největší pták světa (175 až 275 cm, 90 až 156 kg). Zakrnělá křídla, zachované ruční letky v počtu 16, silné dlouhé nohy. jen dva prsty, rychlost až 70 km/h, výborný zrak, krk dlouhý neopeřený. Opeření bílé, černé, šedé. Samice menší. Rozšíření: AF; travnaté oblasti. Stálí nebo potulní. Hnízdní biologie: Polygamní, hnízdo je mělká prohlubenina v zemi. Sedí samec 42 až 46 dní. Vejce: 2 až 11. 1 hnízdění. Nidifugní mláďata opatruje převážně samec. Potrava: Všežravci s převahou rostin. 

pštros dvouprstý (Struthio camelus)