Nejstarší fosilní záznamy pocházejí z oligocénu a miocénu (rody Gaviella a Colymboides). Některé další nálezy poukazují na ještě starší původ (paleocén) a potáplice tedy představují jednu z nejstarších skupin recentních ptáků. Za nejbližší příbuzné byly dříve považovány potápky (Podicipediformes) (Cracraft, 1981). Také některé dnešní studie založené na morfologii tuto příbuznost dokládají (Livezey & Zusi, 2007). Většina studií založených na molekulárních znacích se však přiklání ke konvergenci. Na rozdíl od potápek vykazují například nidikolní mláďata se dvěma prachovými šaty, obě karotidy, absenci patelly, nízký počet krčních obratlů a plovací blány. Podle DNA hybridizace (Sibley & Ahlquist, 1990) a dalších DNA znaků, např. jaderných genů (Hackett, et al., 2008) a porovnání genomu (Jarvis, et al., 2014) jsou nejbližší příbuzní potáplic fregatky (Fregatidae), tučňáci (Spheniscidae) a někteří zástupci trubkonosých (Procellariformes).

Velikost: 53 až 80 cm, 1 až 4,4 kg. Hlavní znaky: doutníkovitý tvar těla, husté opeření, vyvinutá kostrční mazová žláza, nepneumatizovaná kostra, nohy plovacího typu posunuté silně dozadu, s předními třemi prsty spojenými širokou plovací blánou, palec zakrnělý, přímý špičatý zobák se šterbinkovitými nozdrami opatřenými kožními záklopkami. Opeření husté a sametové na hlavě a krku, na těle přiléhavé. Svrchní strana černá, bílá a šedá, spodina bílá. Rozšíření: WP, EP, NA. Hnízdí na vnitrozemských vodách, v zimě na moři. Výhradně tažní. Hnízdní a zimní šat dosti odlišný, u obou pohlaví stejný. Samci větší. Mladí mají dvojí juvenilní opeření. Hnízdní biologie: V. až VII., inkubace vajec v hnízdech těsně u vody. Nidifugní mláďata vzletná po 50 až 65 dnech. Počet vajec: 1 až 3. Inkubace: 25 až 30 dní. Potrava: Většinou ryby, obojživelníci a bezobratlí.