Nezaměnitelní ptáci díky dlouhým nohám, krku a díky růžovému zbarvení. Velcí ptáci (90-155 cm vysocí), samci jsou větší než samice. U některých druhů je rozdíl velmi výrazný. Hlava je relativně malá, v porovnání s krkem. Dlouhé nohy umožňují brodit i hlubší vody, zároveň dosáhnou díky dlouhému krku na zem. Počet krčních obratlů je poměrně malý (17) v porovnání například s labutěmi (25). Při hledání potravy kývou krkem ze strany na stranu, což zvyšuje efektivitu lovu. Nohy jsou až po femur holé, mají 4 prsty (kromě rodu Phoenicoparrus – 3 prsty). Tři přední prsty jsou spojené plovací blánou, což usnadňuje pohyb po bahnitém terénu. Plovací blány umožňují také plavání. Růžové zbarvení je způsobeno karotenoidy, získávají je z potravy (produkují je řasy). Ty jsou v těle pomocí jaterních enzymů přeměněny na xantaxantin, který byl nalezen v opeření, kůži i ve vejcích. Šat mladých jedinců je hnědavý s růžovými skvrnami. O pelichání se prakticky nic neví, je spíše nepravidelné. Pelichání může probíhat každoročně nebo obrok. Pelichání letek a rýdovacích per může probíhat najednou, ptáci pak nejsou schopni letu po dobu až 3 týdnů. Zvláštní adaptací je zobák s lamelami, umožňující podobný způsob stravování jako u kytovců. Lamely jsou pokryty jemnými „chloupky“, které jsou vztyčitelné. Jazyk vyplňuje velkou část prostoru zobáku, je pohyblivý dopředu a dozadu podobně jako píst. Při filtrování mají zobák jen mírně pootevřen, aby se vyhnuli větším částicím. Charakteristické zakřivení zobáku umožňuje při pootevření prakticky stejně širokou vstupní rýhu po celé délce. Při nasátí vody jsou lamely přitaženy k čelisti, při vypuštění jsou vztyčené. Potrava je pak přenášena po zpětných „bodlinkách“ jazyka, kterými je pokryto i patro. Jednotlivé druhy se liší uspořádáním, hustotou lamel a tvarem zobáku. V syntopickém výskytu si tedy jednotlivé druhy nekonkurují. Plameňáci se pohybují rychle a bez obtíží dokáží běhat. Před vzlétnutím obvykle krátce běží. Za letu mají krk natažený, let je přímý.
Obývají i velmi zásadité vody, s pH kolem 10,5, nebo také přesolené vody (solná jezera, až 20% salinity), pro ostatní živočichy prakticky neobyvatelné. Dokáží pít i horkou vodu. Zároveň dokáží přežít zimu ve studených Andách, kde teplota klesá pod -30°C, ale voda v některých místech nezamrzá díky vulkanické činnosti. Obývají jezera až ve 4 500 m n. m. Na jezerech v Andách, kde se vyskytují ryby, se prakticky nevyskytují. Vysazování ryb je tedy z hlediska ochrany plameňáků nežádoucí. Patří mezi nejvíce gregarické ptáky v hnízdním i mimohnízdním období. Denní aktivita je spojena s vertikální migrací potravy (především korýšů). Ve východní Africe mají tendenci k nočnímu získávání potravy (Phoeniconaias minor). Při odpočinku často stojí na jedné noze a také často stáhnou krk do tvaru „S“, nebo položí hlavu na kostřec. Hlavní potravu tvoří řasy, rozsivky a často drobní korýši. Loví většinou za chůze, někdy také plavou. Sympatrické druhy se živí různým typem potravy. Potravu si mohou zpestřit i malými kraby, které oklovávají. Mláďata krmí „mlékem“ z volete, které podobně jako u holubů obsahuje značné množství prolaktinu. Jeho výroba je stimulována žadoněním mláděte.
V mírném pásu hnízdí většinou na jaře, v Andách hnízdí na začátku období dešťů a v tropech mohou hnízdit kdykoliv během roku. Většinou nehnízdí každý rok, jsou monogamní s trvalými svazky. Při námluvách (roztažení křídel apod.) se z hejna postupně oddělují jednotlivé páry, pak teprve dochází ke kopulaci. V koloniích může hnízdit až jeden milión párů (Kenya: P. minor). Hnízdo bývá umístěno na bahně, nebo na skalních vyvýšeninách. Hnízdo tvarem připomíná „sopku“ z bahna, vyvýšení slouží k ochlazování (Afrika, na zemi 55°C, na hnízdě 35°C). Hnízdo staví oba partneři, samice klade pouze jedno vejce. Doba inkubace trvá 27-31 dní, sedí obě pohlaví. Rodiče pomáhají mláďatům během líhnutí, mláďata se líhnou v prachovém šatě. Mláďata na hnízdě zůstávají 5-12 dní, pak se formují do školek. Školky jsou hlídány především nehnízdícími jedinci. Dospělí přicházejí mláďata krmit, své mládě poznají podle hlasu. Vzletnosti dosahují v 10-12 týdnu. Doba pohlavního dozrávání může trvat až 7 let.

plameňák malý (Phoeniconaias minor)

plameňák andský (Phoenicoparrus andinus)

plameňák Jamesův (Phoenicoparrus jamesi)

plameňák chilský (Phoenicopterus chilensis)

plameňák růžový (Phoenicopterus roseus)

plameňák karibský (Phoenicopterus ruber)