Obývají jižní Ameriku. Nejstarší fosilní záznamy pocházejí z paleocénu (50 mil. let), kdy byli rozšířeni po celé severní polokouli. Někdy byl gvačaro (Steatornis carripensis) řazen k sovám (Strigiformes), podle proteinů skořápky patří mezi lelky (Caprimulgiformes). Podle lebky jsou příbuzní potu (Nyctibiidae) a lelkům čeledi Caprimulgidae (del Hoyo, Elliott, & Sargatal, 1999). Na základě analýzy mitochondriální DNA jsou bazální skupinou řádu lelků (Mariaux & Braun, 1996).
Jsou to středně velcí ptáci (40-49 cm), samice je o něco větší než samec. V křídlech často mají nápadné řady bílých skvrn, které slouží jako optická signalizace. Opeření je „hebké“, tvarem křídla jsou dobře přizpůsobeni klouzavému letu i třepotání. Využívají echolokaci, ale jen v temných jeskyních (pomocí hlasových projevů). Za letu mají ocas prohnutý, v průřezu ve tvaru obráceného písmena „V“. Nohy jsou velmi krátké, jsou posunuty dopředu. Noha je pamprodaktylní, podobně jako u svišťounů (Apodiformes). Zobák je u báze široký, podobně jako u ostatních lelků. Na bázi zobáku vyrůstají dlouhá hmatová pera. Společně s ostatními lelky mají dvojitý bronchální syrinx, který u gvačarů produkuje echolokační signály. Nad a pod okem jsou dlouhé „štětinky“. Mají dobře vyvinutý čich. Pelichání je postupné a trvá několik měsíců. Obývají jeskyně do 3 400 m n. m., potřebují dostatek plodů. Jsou extrémně gregaričtí, v jeskyni může hnízdit až několik tisíc jedinců. Mají noční aktivitu, den tráví v jeskyni. Jsou obligátně frugivorní, žerou jen dužinu a semena vyvrhují. Vybírají si energeticky bohaté plody. Okrsek může být až 90 km čtverečních velký.
Hnízdí na konci období sucha, jsou monogamní. Hnízdo bývá umístěno těsně pod stropem jeskyně, vzhledem připomíná hnízdo vlaštovek. Hnízdo je využíváno po řadu let. Samice snáší 1-4 vejce, inkubují oba partneři po dobu 32-35 dní. Kladení vajec je v rámci kolonie synchronní. Líhnutí v rámci snůšky je asynchronní. Mláďata se líhnou částečně opeřená, jsou velmi malá a nidikolní. Brzy jim narůstá druhý prachový šat (mesoptile). Krmí je oba rodiče, vyvrhováním potravy. Od 12. dne stáří je mláďatům potrava přinášena vcelku. Vývoj mláďat je velmi pomalý, do kompletního opeření trvá 80 dní. V této době se frekvence krmení zvyšuje, mláďata dosahují vzletnosti ve 100-125. dni života. Mláďata se vracejí hnízdit do rodné kolonie.

Hlavní znaky: Středně velký pták (40 až 49 cm, 250 g). Zobák více hákovitě zahnutý, na okraji s dlouhými hmatovými pery. Dlouhá křídla, dlouhý ocas, krátké, skoro nefunkční nohy, velké oči. Rozšíření: NT, jeskyně. Hnízdní biologie: Hnízda podobná kravinci staví v tmavých jeskyních. Vejce: 1 až 4. Inkubace trvá 32 až 35 dnů. Hnízdí celoročně. Mladí velmi pomalí vývoj, 100 až 125 dnů na hnízdě. Potrava: Plody, hlavně palmové.

gvačaro jeskynní (Steatornis caripensis)