Výlučně jihoamerická čeleď. Zahrnuje pouze dva monotypické rody (Cariama a Chunga). Nejstarší nálezy pocházejí z paleocénu (cca 60 mil let.). Předkové seriem byly velké nelétavé formy čeledi Phorusrhacidae. Postavení seriem v rámci krátkokřídlých vždy bylo nejisté, bývaly řazeny k jeřábům (Gruidae) a jejich příbuzným (Gruidea) nebo hadilovům (Sagittaridae) (del Hoyo, Elliott, & Sargatal, 1996). Podle morfologických znaků byly řazeny k trubačům (Psophiidae) nebo dropům (Otitidae) (Cracraft, 1981). Podle DNA hybridizace jsou příbuzní kagu (Rhynochetidae), se kterými zároveň sdílí řadu behaviorálních znaků a pruhované letky (Sibley & Ahlquist, 1990). Moderní studie analýzy DNA několikrát nezávisle na sobě prokázaly blízkou příbuznost se sokolovitými dravci (Falconidae), papoušky (Psittacidae) a pěvci (Passeriformes) (Ericson, et al., 2006) (Hackett, et al., 2008) (Jarvis, et al., 2014) (Prum, et al., 2015).
Jsou to velcí pozemní ptáci (70-90 cm, 1,5 kg), po nandu největšími obyvateli jihoamerické pampy. Opeření je spíše jemné, má vzhled „pavučiny“, na krku mají oba rody prodloužená pera tvořící chocholku. Rod Cariama má také výraznou frontální chocholku nad zobákem. Tato chocholka je tvořena tuhými pery. Zbarvení je poměrně světlé, šedohnědé barvy. Mají krátká a zakulacená křídla, létají nerady. Zbarvení pohlaví je velmi podobné, také mláďata vypadají jako adultní jedinci. Zbarvení dlouhých nohou je červené, podobně jako zobák (rod Cariama), rod Chunga má nohy i zobák tmavé. Zobák je silně zahnutý, horní čelist je delší než spodní (podobně jako u dravců). Po zemi se dokáží pohybovat až rychlostí 70 km/h. Prsty jsou krátké, zadní prst je vyvýšen. Obývají otevřené biotopy v relativně suchých oblastech. Rod Cariama preferuje travnaté porosty, rod Chunga obývá spíše aridnější stanoviště v horách. Mohou se ale také vyskytovat na okraji deštného lesa. Vyskytují se solitérně nebo v páru, někdy vytváří skupiny několika jedinců (adultní a juvenilní ptáci). Společně hledají potravu, většinou loví „bok po boku“. Mají denní aktivitu a nocují na stromech. Mají v oblibě prachové koupele. Velkou část potravy tvoří živočišná složka, zejména sarančata a brouci. Žerou také drobné obratlovce. Z rostlin nejčastěji konzumují fazole, obilí apod.
O hnízdění se prakticky nic neví, jsou pravděpodobně monogamní. Hnízdění začíná podle potravních podmínek v různou dobu. Mají velká teritoria, námluvy zahrnují „display“ pruhovaných letek. Hnízdo je umístěno na stromě, je to poměrně velká stavba. Samice snáší 2-3 vejce, inkubuje převážně samice (24-30 dní). Mláďata jsou nidikolní a jsou krmena oběma rodiči. Hnízdo opouštějí ve 14 dnech života, pak následují rodiče. Mláďata záhy vypadají jako rodiče. Doba pohlavní dospělosti není známa.

Hlavní znaky: Velký pozemní pták (70 až 90 cm). Dlouhé, štíhlé nohy; zadní prst redukován a posazen výše. Při vyrušení rychle utíká se skloněnou hlavou. Jinak pomalu a strnule chodí v malých skupinách. Zobák krátký a silný, zahnutý a široký. Zobák a nohy červené nebo černé. Jeden druh s pernatým hřebenem na hlavě. Křídla krátká, okrouhlá, ocas dlouhý. Létají nerady. Opeření měkké, šedohnědé a pruhované, na krku vlasové. Spodina světlejší, obě pohlaví stejná. Rozšíření: NT; savany a křovinaté lesy. Stálí. Hnízdní biologie: Ploché hnízdo z rostlinného materiálu, do 3 m nad zemí. Vejce: 2-3, bělavá a skvrnitá. Sedí oba rodiče 24 - 30 dnů; 1 hnízdění. Nidikolní mláďata zůstávají v hnízdě, dokud nedorostou. Potrava: Většinou plody a menší živočichové.

seriema rudozobá (Cariama cristata)

seriema černozobá (Chunga burmeisteri)