Kurlani obývají Floridu, Kubu, Antily, stř. a J. Ameriku. Společně s Gruidae, Ralidae a Psophiidae tvoří jádro krátkokřídlých. Čeleď zahrnuje pouze jeden druh (Aramus guarauna). Na základě DNA analýz je nyní řazen do příbuznosti s jeřábi (Gruidae) (Prum, et al., 2015).
Poměrně velký druh (56-71 cm, 1,5 kg), hnědé zbarvení má kovový nádech. Uprostřed krycích per na těle je často bílý pruh. Na hlavě jsou pera velmi malá a bělavá. Obě pohlaví jsou zbarvena podobně, samci jsou větší než samice. Opeření nedospělých jedinců je podobné jako u adultních, ale o něco světlejší. Křídla jsou široká, dlouhá a zakulacená. 1. letka je srpovitě zahnutá, za letu vydává bzučivý zvuk. Ocas je krátký a široký, při složených křídlech je nepřesahuje. Zobák je dlouhý, dolů prohnutý, na konci je spodní čelist zploštělá s ostrými hranami (adaptace k lovu plžů). Jazyk dosahuje skoro až ke konci zobáku, je zakončen rohovitými vlákny. Nohy jsou dlouhé, tibiotarsus není z poloviny opeřený. Prsty jsou dlouhé, mají dlouhé a ostré drápy (umožňují chůzi po vodní vegetaci i šplhání ve větvích). Kurlani jsou dobří letci, běžci i plavci. Let je podobný vránám (Corvidae). Za letu je krk dopředu natažený. Po zemi umějí běhat rychleji než lovečtí psi. Mláďata jsou od útlého věku schopna plavání. Obývají biotopy, kde se vyskytuje hlavní kořist, především mokřady apod. Někdy se vyskytují i uprostřed deštného lesa. Teritoria jsou hájena ritualizovanými „honičkami“. Často stojí na jedné noze, ale nemají tance jako jeřábi (Gruidae). Mají noční i denní aktivitu, v noci často žerou. Hlavní potravou jsou sladkovodní plži rodu Pomacea, kurlan zarazí zobák pod operculum a pak plže jazykem „vysává“. Nerozbíjí skořápky, ty se často hromadí u „kovadlinek“. V menší míře žere také vodní hmyz, kraby apod.
Hnízdní teritoria jsou hájena většinou samcem, samice vyhánějí pouze jiné samice. Pokud je hladina vody stabilní, jsou teritoria hájena celoročně. V severní části areálu hnízdí sezónně, v tropech je načasování různé. Během námluv samec a samice společně loví, samec nosí samici dárky. Hnízdo bývá umístěno na plovoucí vegetaci nebo na stromech. Samec v teritoriu začne stavět několik hnízd, samice si pak vybírá a potom hnízdo dostaví společně. Samice snáší 4-7 poměrně velkých vajec. Inkubace někdy bývá odložena až do snesení posledního vejce. Sedí samice, doba inkubace trvá 27 dní. Líhnutí je synchronní, mláďata se líhnou prekociální, po vylíhnutí dobře plavou. Mláďata mají nepoměrně dlouhé nohy. Po šesti týdnech dosahují tělesných rozměrů rodičů a jsou schopni krátce přeletovat. Rodiče se starají o mláďata 8-9 týdnů, poté je zaženou. Mladí samci v 11. týdnu zakládají vlastní teritoria. Samice v teritoriu zůstávají do 5 týdnů stáří mláďat, pak vyhledá jiného samce (sekvenční polyandrie). Pokud při potulkách nenachází volného samce, vrací se k původnímu.

Hlavní znaky: Středně velký pták (56 až 71 cm, 1 až 1,5 kg). Dlouhý krk, zobák dlouhý, štíhlý, ostře zašpičatělý, ke konci mírně zahnutý, dlouhé nohy. Rozšíření: NT, NA; okolí vod. Hnízdní biologie: Hnízdí na zemi, vodě nebo na stromech. Vejce: 4 až 7. Inkubace 26 až 28 dní. Páry často soudržné po celý život. Potrava: Bezobratlí i obratlovci.

kurlan chřástalovitý (Aramus guarauna)