Díky některým adaptacím (úzká potravní specializace, vratiprst, chodidla pokrytá ostrými šupinami, dlouhé tenké střevo, husté kompaktní opeření, nosní záklopky, nemá supraorbitální hřeben) je orlovec říční (Pandion haliaetus) řazen do vlastní čeledi, v sousedství s ostatními starosvětskými dravci. Někdy se spekuluje o jeho zařazení do krahujcovitých (Accipitridae), v současné době je považován za samostatnou sesterskou linii krahujcovitých (Griffiths, Barrowclough, Groth, & Mertz, 2007). Nejstarší záznam pochází z miocénu (10-15 mil. let). Orlovec byl kosmopolitní již v pleistocénu. Na rozdíl od převážně mořských orlů rodu Haliaeetus u orlovce nedošlo ke speciaci (del Hoyo, Elliott, & Sargatal, 1994).
Tělesné rozměry se mění v rámci kosmopolitního areálu, v tropickém pásu jsou orlovci větší. Mají výrazný obrácený pohlavní dimorfismus ve velikosti. Samice je podobně zbarvena jako samec, ale obvykle je tmavší. Mláďata jsou svrchu tmavší než adultní jedinci. Nohy jsou vždy modré. Adaptace k lovu ryb zahrnuje dlouhé nohy, husté opeření těla, nosní záklopky, vratiprst a ostré šupiny zespodu chodidel. Křídla jsou úzká a dlouhá, primárně slouží spíše k třepotání a přímému letu než ke kroužení (na rozdíl od Accipitridae). K pelichání ručních letek dochází v několika vlnách, směrem od těla. V průměru, tři pera zůstávají zachována mezi pelichajícími letkami. Během migrace se pelichání zastavuje. Pelichání probíhá z velké části na zimovištích. U nemigrujících populací nebylo pelichání studováno. Obývají pobřežní vody, říční pevninské systémy, jezera apod. Jednotlivé poddruhy mají vlastní preferenci biotopů. Hnízdí solitérně nebo v malých koloniích (hnízda od sebe min 0,5 km). Tento způsob hnízdění není typický pro dravce, ale spíše pro vodní ptáky. Potravu tvoří především ryby, mrtvé ryby požírá velmi vzácně. Ryby jsou loveny podobně jako u rybáků těsně pod hladinou za střemhlavého útoku, s poloroztaženými křídly. Loví solitérně, pouze při velké denzitě kořisti loví více jedinců společně.
Hnízdí sezónně, začátek hnízdního období se v různých místech areálu liší podle dostupnosti kořisti. Jsou monogamní, hnízdo staví buď na stromech, nebo také na mostech apod. Během námluv samec nosí samici ryby jako dar. Hnízdo staví oba partneři, a přidávají materiál v průběhu hnízdní sezóny. Často využívají stará hnízda, vznikají tak veliké stavby. Samice snáší 1-4 vejce, menší snůšky má v tropech. Inkubace trvá břibližně 40 dní, sedí obě pohlaví. Mláďata se líhnou sice opeřená, ale poměrně bezmocná (semialtriciální). Mají mesoptile. Při krmení mláďat pravidelně vítězí starší sourozenci, mladší často uhynou díky nedostatku potravy. Mláďata opouštějí hnízdo v 50. dnech života, pak je rodiče několik týdnů dokrmují. Pohlavní dospělosti dosahují ve 3. roce.

Hlavní znaky: středně velký pták, dlouhá křídla, velmi dlouhé drápy, špičaté šupiny na chodidlech, otáčivý vnější prst, mastné peří a nozdry chráněné před vodou. Rozšíření: WP, AF, EP, OR, AU, NA, mělké vody a jejich okolí. Hnízdní biologie: hnízdí buď v koloniích, nebo jednotlivě po párech, hnízda jsou na stromech, využíváno po několik let, sedí převážně samice. Vejce 1 až 4, inkubace, 35 až 43 dnů. Potrava: ryby.

orlovec říční (Pandion haliaetus)