První záznamy pochází z ranného oligocénu (30-50 mil. let). Předek pravděpodobně připomínal dnešní káně (rod Buteo), bližší souvislost s tímto rodem však byla popřena. Vztah dnešních krahujcovitých dravců k ostatním řádům je dosud velmi nejasný. Podle morfologie nemají blízké příbuzné ani ve fosilních záznamech ani u recentních druhů ostatních ptáků. DNA hybridizace řadí Accipitridae mezi brodivé, ale Cathartidae jim nejsou blízce příbuzní (Prum, et al., 2015). Patří mezi největší čeledi ptáků, počet druhů dodnes kolísá mezi 212-240 druhy. Většina rodů (36 z 64) je monotypických. Nejvíce druhů (59%) zahrnují rody Accipiter a Buteo. Řada druhů je v dnešní době buď slučována do jednoho, nebo členěna do více druhů. Také stále vznikají nové rody, vyloučením z jiných. Denní krahujcovité dravce („diurnal raptors“) můžeme členit do skupin, které mají podobné morfologické znaky a ekologické (potravní) nároky. Některé skupiny v dnešní době získaly podporu na základě analýzy DNA (Griffiths, Barrowclough, Groth, & Mertz, 2007), ale z velké části se jedná o konvergence:
(1) Luňáci („kites“) představují heterogenní skupinu 33 druhů, které můžeme dále členit do tří skupin: (a) mrchožraví nebo omnivorní, schází jim výběžky os praefrontalia. Živí se nejčastěji housenkami (Aviceda, tropický pás Starého Světa), vosami (Pernis, Evropa a Asie; Hemicopernis, Papua Nová Guinea), šneky (Chondrohierax, stř. a J. Amerika) nebo létajícím hmyzem (Elanoides, stř. a J. Amerika). Tato skupina je pravděpodobně nejprimitivnější, vyvinuli se z ní další dvě skupiny. (b) Druhá skupina se živí drobnými obratlovci a hmyzem. Zahrnuje rody Gampsonyx (J. Amerika), Chelictinia (Afrika) a Elanus (kosmopolitní). Podle současné systematiky jsou výše uvedené rody bazální skupinou krahujcovitých. (c) Poslední skupinu spojuje srůst prostředního a vnějšího prstu. Ekologicky nejsou příliš podobní, patří sem rody Rostrhamus (stř. a J. Amerika), Harpagus (stř. a J. Amerika), Ictinia (S. a J. Amerika), Milvus (Starý Svět), Haliastur (Indie-Austrálie), Lophoictinia (Austrálie) a Hamirostra (Austrálie). Skupina není monofyletická, podle DNA analýzy se poslední skupina nachází uvnitř mořských orlů, první skupina má pouze částečnou podporu (např. Rostrhamus je dnes řazen do příbuznosti s Buteoninae) a jsou pravděpodobně sesterskou skupinou části supů (rody Gypaetus, Neophron a Gypohierax).
(2) Mořští orli („fish-eagles“) jsou pravděpodobně monofyletičtí a jsou spojováni s luňáky rodu Milvus. Celou skupinu spojují také další znaky (podobné námluvy a morfologie, částečná mrchožravost a kleptoparasitismus), zahrnují rody Haliaeetus (kosmopolitní, kromě J. Ameriky) a Ichthyophaga (JV Asie).
(3) Supi („Old World vultures“) spojují morfologické i behaviorální adaptace k požírání mršin, přechodným druhem s předchozí skupinou je Gypohierax angolensis (Afrika). Gypaetus barbatus (Eurasie, Afrika) a Neophron percnopterus (Eurasie, Afrika) nejsou se zbytkem supů výrazně příbuzní a tvoří vlastní linii na bázi krahujcovitých společně s rodem Polyboroides (Afrika, Madagaskar). Ostatní rody Necrosyrtes (Afrika), Gyps (Afrika, Eurasie), Aegypius (Eurasie), Torgos (Afrika), Trigonoceps (Afrika) a Sarcogyps (Indie a JV Asie) jsou blízce příbuzné.
(4) „Snake-eagles“ mají neopeřené retikulátní nohy, specializované k lovu hadů. Patří sem rody Circaetus (Afrika, Eurasie), Terathopius (Afrika), Spilornis (Indie, JV Asie), Dryotriorchis (Afrika) a Eutriorchis (Madagaskar). Skupina je nejspíše polyfyletická.
(5) Motáci („harriers“) mají krátký vnější prst, úzkou hlavu, dlouhé nohy a poměrně krátký zobák. Patří sem Circus (kosmopolitní kromě S. Ameriky), a jsou dnes řazeni do jedné skupiny společně s krahujci a jestřábi.
(6) Krahujci a jestřábi („sparrowhawks and goshawks“) jsou velká skupina 58 druhů. Druhy rodu Accipiter (kosmopolitní) mají uniformní vzhled, jsou odvozeny od primitivnějších rodů specializovaných k životu v tropickém deštném lese, Urotriorchis (Afrika), Megatriorchis (Papua Nová Guinea), Erythrotriorchis (Papua Nová Guinea-Austrálie).
(7) „Sub-buteoninae hawks“ jsou pravděpodobně navzájem nepříbuzní, jedná se o sběrnou skupinu. Obývají především Nový svět, několik rodů se vyskytuje ve Starém světě. Patří sem rody Leucopternis (J. Amerika), Buteogallus (stř. a J. Amerika), Parabuteo (stř. a J. Amerika), Busarellus (stř. a J. Amerika), Geranoetus (J. Amerika), Harpyhaliaetus (J. Amerika), Geransospiza (stř. a J. Amerika) a Butastur (Afrika, Asie). Rod Kaupifalco (Afrika) dnes tvoří spíše samostatnou linii, společně s rody Melierax (Afrika) a Micronisus (Afrika).
(8) Káně („Buteoninae hawks“) rodu Buteo (kosmopolitní kromě Austrálie), zahrnující 28 druhů, tvoří nejodvozenější linii krahujcovitých.
(9) Opičí-orli („monkey eagles“) mají opeřené nohy, jsou to velké druhy tropického pásu. Zahrnují monotypické rody Harpia (stř. a J. Amerika), Morphnus (stř. a J. Amerika), Pithecophaga (Filipíny) a Harpyopsis (Papua Nová Guinea). Patří k největším dravcům světa. Vytvářejí samostatnou linii v blízkosti orlů, společně s africkými specialisty na lov netopýrů (Macheiramphus, Afrika, JV Asie).
(10) Praví orli („eagles“) zahrnují 33 druhů, které jsou blízce příbuzné (Lerner & Mindell, 2005). Zahrnují monospecifické rody Spizastur (stř. a J. Amerika), Polemaetus (Afrika), Lophaetus (Afrika), Stephanoetus (Afrika) a Oroaetus (J. Amerika). Další rody jsou široce rozšířené, Aquila (kosmopolitní), Hieraaetus (Starý Svět) a Spizaetus (Afrika, Euroasie-Austrálie). Odlišný je rod Ictinaetus, ale má také opeřené nohy (Indie, JV Asie). Rod Aquila pravděpodobně není monofyletický (Helbig, Kocum, Seibold, & Braun, 2005).
Objevují se také další názory, například spojení australských endemitů do jedné skupiny (Lophoictinia, Henicopernis, Hamirostra, Erytriorchis, Megatriorchis a Harpyopsis). Mají společné především zbarvení (del Hoyo, Elliott, & Sargatal, 1994).
Krahujcovití vykazují velkou diverzita ve zbarvení, chování i morfologii. Tělesné rozměry se pohybují mezi 25 cm, 100 g (Gampsonyx swainsonii, J. Amerika) a 150 cm, 12,5 kg (Torgos tracheliotus, Afrika). Je pro ně typický obrácený pohlavní dimorfismus ve velikosti („reversed size sexual dimorphism“), kdy samice bývá v různé míře větší než samec. Byla vyslovena řada hypotéz, jaký má tento jev praktický význam. Jedna z teorií poukazuje na to, že druhy, které loví aktivní kořist (ptáky) mají dimorfismus největší. Souvisí to s agresivitou v rámci páru, kdy samec loví kořist do vlastní velikosti (např. rod Accipiter). Nejméně výrazný dimorfismus je u mrchožravých druhů (např. rod Gyps). Další hypotézy předpokládají rozšíření potravní niky páru během hnízdění nebo efektivnější obranu hnízda větší samicí.
Zobák je ostrý, na konci hákovitě zahnutý. Na spodní čelisti bývá zářez, umožňující efektivnější trhání kořisti. Na horní čelisti je u některých luňáků „zejk“, který pomáhá při manipulací s kořistí (rody Chondrohierax, Rostrhamus apod.). U všech druhů je výrazné ozobí. Líce u včelojeda (Pernis apivorus) jsou pokryty tuhými pery, na obranu před žihadly vos. Nohy jsou dlouhé u motáků a ptákožravých druhů, u orlů jsou poměrně silné a kratší. Orlové a dva druhy kání mají nohy opeřené. Křídla jsou různě dlouhá a široká podle hlavního způsobu letu. Extrémně dlouhá křídla v poměru k ocasu má Terathopius ecaudatus (Afrika). Ocas je různého tvaru, delší je u lesních druhů. Zbarvení je velmi proměnlivé, rozdíly u pohlaví nejsou nápadné. Pokud je dichromatismus zřetelný, pak jsou samci světlejší než samice (rody Accipiter a Circus). U tropických druhů převládá v opeření černá barva. V rámci druhů většinou existuje celá paleta zbarvení od světlých po tmavé formy. Opeření nedospělých jedinců je někdy výrazně odlišné od šatu dospělých (např. Accipiter). U některých druhů dochází ke zpožděnému vybarvení a pohlavní zralosti („delayed plumage maturation“, např. Aviceda madagascariensis, Buteo brachypterus). U jihoamerických krahujcovitých dravců, kteří obývají podobné prostředí je nápadná podobnost ve zbarvení (Harpagus diodon, Accipiter bicolor, Accipiter poliogaster). Často je to spojeno s mimezí neškodného druhu pro kořist. Podobným příkladem je Buteo albonotatus, který je ve zbarvení podobný Cathartes aura (Cathartidae). Mláďata mají mesoptile, adultního zbarvení často dosahují až v několika letech života. Pelichání ručních letek obvykle začíná vnitřní letkou a pokračuje dále ke konci křídla, pelichání sekundárních letek začíná od vnější letky. U větších druhů (rody Aquila, Buteo apod.) dochází k pelichání v několika centrech najednou, které se postupně o letku přesouvají („wave moulting“). U středně velkých druhů pelichají u mláďat ruční letky descendentně, zatímco u adultních jedinců pelichají letky náhodně nebo ve „vlnách“. V mírném pásu u rezidentních populací samice často pelichají v průběhu inkubace (rod Accipiter), migrující populace často pelichají až na zimovišti. U velkých druhů supů (rody Torgos a Gyps) a orlů (rody Aquila a Haliaeetus) může jedno pelichání trvat až tři roky. Řada druhů má chocholku, obzvláště u tropických druhů (např. Lophaetus occipitalis). U druhů bez chocholky (rod Accipiter), je báze per na hlavě bílá, při vztyčení pera výrazně „svítí“. U supů je opeření hlavy a krku v různé míře redukované a během námluv se výrazně zbarvuje (nejčastěji) do červena.
Využívají řadu způsobů letu, velké druhy častěji krouží a malé druhy výborně manévrují. Při lovu využívají zrak i sluch, rod Circus má zaměřovací „paraboly“ podobně jako sovy. Zrak je 4-8x lépe vyvinutý než u člověka, mají velké oči se dvěma žlutými skvrnami. Mají často výrazně zbarvenou duhovku, zbarvení duhovky se může lišit u dospělých a mladých jedinců. Oko před oslněním chrání u většiny druhů výběžky os praefrontalia.
Obývají všechny biotopy zeměkoule s výjimkou Antarktidy, nejširší nika je u rodů Accipiter a Circus. Nejvíce druhů obývá lesy temperátní a tropické zóny. Tundru obývá Buteo lagopus, ve stepích jsou nejčastější káně (např. Buteo rufinus) a orlové (např. A. nipalensis). Plantáže často obývá rod Elanus. Zemědělskou krajinu temperátního pásu obývají většinou motáci (rod Circus), káňata a orlové v ní loví. Urbánnímu prostředí se přizpůsobila řada rodů (Milvus, Gyps, Accipiter, Buteo atd.). Rod Haliaeetus obývá pobřežní pás nebo říční systémy ve vnitrozemí. Okolí vodních ploch obývá C. aeruginosus. Jsou většinou denní, výjimku představují Elanus scriptus (Austrálie) a Macheiramphus alcinus (Afrika). Většinou jsou solitérní, teritoriální, kromě některých supů a rodu Milvus, pravidelně koloniální jsou Elanoides forficatus (Amerika), Chelictinia riocourii (Afrika), Ictinia missisipiensis (Amerika) a Rostrhamus sociabilis (stř. a J. Amerika). V zimním období jsou často gregaričtí orli rodu Haliaeetus a Aquila.
Potravu tvoří z valné většiny živočichové, výjimkou je zčásti plodožravý Elanoides forficatus, a semenožravý Gypohierax angolensis (semena palmy olejné). Ostatní druhy jsou závislé na hmyzu (12), některé druhy jej loví příležitostně v mimohnízdním období (44). Jako příklady mohou sloužit Pernis apivorus, Kaupifalco monogramnicus, Aviceda sp., Harpagus bidentatus (následuje tlupy opic a loví vyplašený hmyz), Ictinia plumbea. Buteogallus aequinoctialis žere kraby, rod Rostrhamus žere vodní šneky, rod Chondrohierax žere suchozemské šneky. Typicky rybožravé jsou rody Ichthyophaga, Busarellus a Haliaeetus. Obojživelníci a ještěrky se nejčastěji objevují v potravě rodů Harpagus, Leucopternis a Aviceda. Rod Geransopiza loví obojživelníky na epifytech. Hady se pravidelně živí rody Circaetus, Spilornis, Dryotriorchis, Eutriorchis, vodními pak Haliaeetus leucogaster (JV Asie-Austrálie). Rod Haliaeetus je často kleptoparazitický. Velká část krahujcovitých je specializována k lovu ptáků, zejména rod Accipiter, Buteo brachyurus (stř. a J. Amerika) a rod Spizaetus. Na drobných savcích je potravně závislá řada druhů rodu Buteo, a některé druhy rodu Elanus. Mrchožravost není výsadou jen supů, ale také rodů Haliaeetus. Podobně jako u kondorů vznikají u supů guildy, např. rod Gypaetus je specializovaný na trávení kostí. Lovecké techniky jsou velmi různé. Kromě vzdušných technik (kroužení, třepotání, kopírovací let atd.), využívají například vytahování mláďat ptáků z hnízd (rod Polyboroides z hnízd snovačů). Supi vyhledávají mršiny pouze vizuálně. Kooperativní lov byl zjištěn u některých kání (B. unicinctus), jeden jedinec plaší a ostatní loví. Potrava nespecializovaných druhů se mění v závislosti na průběhu hnízdního cyklu a potravní nabídce.
Většinou hnízdí solitérně, kromě výše uvedených výjimek. Většinou jsou také výrazně teritoriální, ale fyzický kontakt je spíše výjimkou. Velikost okrsků roste s tělesnou hmotností a klesá s rostoucí potravní nabídkou. Většinou jsou monogamní, polygynie je známa u rodu Circus, polyandrie u Buteo galapagoensis (Galapágy), Hamirostra melanosternon (Austrálie) a Parabuteo unicinctus (stř. a J. Amerika). V posledním případě se jedná spíše o kooperativní hnízdění více jedinců s „helpers“. Je zde lineární hierarchie: alfa, beta a gama jedinci. Rostrhamus sociabilis může být sekvenčně polygynický nebo polyandrický, podle velikosti snůšky. Samice hnízdo opouští u středně velkých snůšek, samec při velkých snůškách. Všechny druhy staví hnízdo, nejčastěji bývá umístěno na stromech, méně často na skalách (rody Geranoetus, Aquila) nebo na zemi (rod Circus, Aquila nipalensis). Řada druhů využívá stará hnízda, která opravují, většinu oprav hnízda zajišťuje samice. Stavba hnízda může u velkých orlů trvat i několik měsíců. V mírném pásu začínají hnízdit na jaře nebo v zimě (supi), podle délky hnízdní péče. V tropickém pásu hnízdí většinou v období sucha. Na hnízdiště přilétá první samec, u rodu Accipiter je tomu naopak. Velké druhy snáší 1-2 vejce, malé druhy pak nejčastěji 5-7 vajec. Velikost snůšky závisí na datu zahnízdění, s pozdějším datem zahnízdění jsou snůšky menší. Vejce jsou snášena většinou obden, inkubuje hlavně samice a samec ji krmí (rody Accipiter, Circus). U velkých druhů (orlové a supi) se rodiče střídají, většina inkubace ale také zastane samice. Doba inkubace trvá 28-60 dní, podle velikosti. Mláďata se líhnou semi-prekociální a nidikolní. Líhnutí je asynchronní, samice zasedá už na 1. snesené vejce. Mláďata jsou na hnízdě 29-140 dní, podle velikosti druhu. U dimorfních druhů samci rostou rychleji než samice, což kompenzuje jejich celkově menší tělesné rozměry při vylíhnutí. Mezi mláďaty je běžný kainismus, také rodiče (u orlů) někdy jedno mládě zabijí (kronismus). Orli snášejí 1-2 vejce, šance na přežití má jen jedno mládě díky dlouhému vývoji. Samec nosí pouze potravu, mláďata krmí samice (kromě supů). Zpočátku samice neloví, do lovu se aktivně zapojí, až když jsou mláďata dostatečně velká. U stálých druhů rodiče často snášejí mláďata ve svém teritoriu až do dalšího hnízdění. Mladí ptáci poprvé hnízdí u malých druhů v 1-2. roce, u středně velkých druhů ve 2-3. roce a v 6-9. roce u velkých druhů.

Hlavní znaky: Středně velcí až velcí denní lovci a mrchožrouti (25 až 150 cm, 0,1 až 12,5 kg). Nozdry v lysém ozobí. Hlava a krk jsou u mrchožroutů často lysé (při žraní mršin zůstává peří čisté). Často výborné prostorové vidění. Krk zpravidla krátký; zobák silný a hákovitý. Zahnuté silné drápy, jen u supů slabé. Středně dlouhé nohy, lysé běháky. Dobří letci a plachtaři, křídla široká, zaoblená, často dlouhá. Ocas středně dlouhý až dlouhý. Obě pohlaví stejně vybarvená; samice zpravidla větší; zbarvení variabilní; hnědé, černé, šedé a bílé. Rozšíření: Světové, kromě AN; rozličné biotopy. Holarktické druhy jsou tažné. Hnízdní biologie: Soliterní; velká hnízda z větví na stromech nebo na skalách. Vejce: 1 až 7, bělavá nebo s hnědavými skvrnami. Sedí bud' samice, nebo oba rodiče asi 28 až 60 dní; 1 hnízdění. Mláďata krmivá, vzletná po 26 až 120 dnech. Výchovu mláďat si dělí oba rodiče; závisí na druhu. Potrava: Nejrůznější živá zvířata, která usmrcují drápy; u některých druhů mršiny.

jestřáb šalamounský (Accipiter albogularis)

krahujec šikra (Accipiter baudius)

jestřáb dvoubarvý (Accipiter bicolor)

krahujec šedohřbetý (Accipiter brachyurus)

krahujec krátkoprstý (Accipiter brevipes)

krahujec nikobarský (Accipiter butleri)

krahujec kaštanovoprsý (Accipiter castanilius)

krahujec rudolímcový (Accipiter cirrocephalus)

krahujec andský (Accipiter collaris)

jestřáb Cooperův (Accipiter cooperii)

krahujec rudý (Accipiter erythrauchen)

jestřáb rudorousý (Accipiter erythronemius)

krahujec rudonohý (Accipiter erythropus)

jestřáb australský (Accipiter fasciatus)

krahujec Francesův (Accipiter francesii)

jestřáb lesní (Accipiter gentilis)

krahujec skvrnitý (Accipiter griseiceps)

krahujec menší (Accipiter gularis)

jestřáb kubánský (Accipiter gundlachii)

jestřáb novokaledonský (Accipiter haplochrous)

jestřáb halmaherský (Accipiter henicogrammus)

jestřáb madagaskarský (Accipiter henstii)

jestřáb chilský (Accipiter chilensis)

krahujec běloprsý (Accipiter chionogaster)

krahujec černobílý (Accipiter imitator)

krahujec tmavohřbetý (Accipiter luteoschistaceus)

krahujec madagaskarský (Accipiter madagascariensis)

jestřáb černopláštíkový (Accipiter melanochlamys)

jestřáb černohřbetý (Accipiter melanoleucus)

krahujec nejmenší (Accipiter minullus)

krahujec celebeský (Accipiter nanus)

krahujec obecný (Accipiter nisus)

jestřáb proměnlivý (Accipiter novaehollandiae)

krahujec ovampský (Accipiter ovampensis)

krahujec šedobílý (Accipiter poliocephalus)

jestřáb jihoamerický (Accipiter poliogastes)

jestřáb šedobilý (Accipiter princeps)

krahujec vínoprsý (Accipiter rhodogaster)

krahujec rudoprsý (Accipiter rufiventris)

jestřáb rudolímcový (Accipiter rufotorques)

krahujec čínský (Accipiter soloensis)

krahujec americký (Accipiter striatus)

krahujec malý (Accipiter superciliosus)

jestřáb tachiro (Accipiter tachiro)

jestřáb západoafrický (Accipiter toussenelii)

krahujec třískvrnný (Accipiter trinotatus)

jestřáb chocholatý (Accipiter trivirgatus)

krahujec kolumbijský (Accipiter ventralis)

krahujec besra (Accipiter virgatus)

sup hnědý (Aegypius monachus)

orel iberský (Aquila adalberti)

orel klínoocasý (Aquila audax)

orel skvrnitý (Aquila ayresii)

orel volavý (Aquila clanga)

orel jestřábí (Aquila fasciata)

orel hnědý (Aquila gurneyi)

orel indický (Aquila hastata)

orel královský (Aquila heliaca)

orel skalní (Aquila chrysaetos)

orel kaštanovobřichý (Aquila kienerii)

orel malý (Aquila morphnoides)

orel stepní (Aquila nipalensis)

orel nejmenší (Aquila pennata)

orel křikavý (Aquila pomarina)

orel okrový (Aquila rapax)

orel savanový (Aquila spilogaster)

orel damaní (Aquila verreauxii)

orel Wahlbergův (Aquila wahlbergi)

luňákovec kukačkovitý (Aviceda cuculoides)

luňákovec Jerdonův (Aviceda jerdoni)

luňákovec černý (Aviceda leuphotes)

luňákovec madagaskarský (Aviceda madagascariensis)

luňákovec lesní (Aviceda subcristata)

káně černohrdlá (Busarellus nigricollis)

jestřábec východní (Butastur indicus)

jestřábec světlebřichý (Butastur liventer)

jestřábec sarančí (Butastur rufipennis)

jestřábec bělooký (Butastur teesa)

káně pestrá (Buteo albicaudatus)

káně andská (Buteo albigula)

káně černá (Buteo albonotatus)

káně Archerova (Buteo archeri)

káně černohřbetá (Buteo augur)

káně rezavokrká (Buteo auguralis)

káně madagaskarská (Buteo brachypterus)

káně krátkoocasá (Buteo brachyurus)

káně lesní (Buteo buteo)

káně galapážská (Buteo galapagoensis)

káně stepní (Buteo hemilasius)

káně rudochvostá (Buteo jamaicensis)

káně rousná (Buteo lagopus)

káně bělokostřecová (Buteo leucorrhous)

káně páskovaná (Buteo lineatus)

káně krahujová (Buteo magnirostris)

káně šedá (Buteo nitidus)

káně horská (Buteo oreophilus)

káně širokořídlá (Buteo platypterus)

káně proměnlivá (Buteo poecilochrous)

káně rudohřbetá (Buteo polyosoma)

káně královská (Buteo regalis)

káně dominikánská (Buteo ridgwayi)

káně bělochvostá (Buteo rufinus)

káně šakalí (Buteo rufofuscus)

káně havajská (Buteo solitarius)

káně bělohrdlá (Buteo swainsonii)

káně patagonská (Buteo ventralis)

káně krabí (Buteogallus aequinoctialis)

káně tmavá (Buteogallus anthracinus)

káně savanová (Buteogallus meridionalis)

káně mangrovová (Buteogallus subtilis)

káně velká (Buteogallus urubitinga)

orlík menší (Circaetus cenerascens)

orlík hnědý (Circaetus cinereus)

orlík jižní (Circaetus fasciolatus)

orlíl krátkoprstý (Circaetus gallicus)

orlík savanový (Circaetus geaudouini)

orlík tmavoprsý (Circaetus pectoralis)

moták pochop (Circus aeruginosus)

moták tichomořský (Circus approximans)

moták kropenatý (Circus assimilis)

moták dlouhokřídlý (Circus buffoni)

moták popelavý (Circus cinereus)

moták pilich (Circus cyaneus)

moták madagaskarský (Circus macrosceles)

moták stepní (Circus macrourus)

moták réunionský (Circus maillardi)

moták černý (Circus maurus)

moták černobílý (Circus melanoleucus)

moták lužní (Circus pygargus)

moták africký (Circus ranivorus)

moták východní (Circus spilonotus)

orlík jestřábovitý (Dryotriorchis spectabilis)

luňák vlaštovčí (Elanoides forficatus)

luněc australský (Elanus axillaris)

luňák šedý (Elanus caeruleus)

luněc americký (Elanus leucurus)

luněc černoramený (Elanus scriptus)

jestřáb kaštanovohřbetý (Erythrotriorchis buergersi)

jestřáb světlehřbetý (Erythrotriorchis radiatus)

orlík madagaskarský (Eutriorchis astur)

luňák drobný (Gampsonyx swainsonii)

káně orlí (Geranoaetus melanoleucus)

káně dlouhonohá (Geranospiza caerulescens)

orlosup bradatý (Gypaetus barbatus)

orlosup palmový (Gypohierax angolensis)

sup africký (Gyps africanus)

sup bangálský (Gyps bengalensis)

sup kapský (Gyps coprotheres)

sup bělohlavý (Gyps fulvus)

sup himalájský (Gyps himalayensis)

sup indický (Gyps indicus)

sup krahujový (Gyps rueppellii)

sup tenkozobý (Gyps tenuirostris)

orel mořský (Haliaeetus albicilla)

orel bělohlavý (Haliaeetus leucocephalus)

orel bělobřichý (Haliaeetus leucogaster)

orel páskovaný (Haliaeetus leucoryphus)

orel východní (Haliaeetus pelagicus)

orel Sanfordův (Haliaeetus sanfordi)

orel jasnohlasý (Haliaeetus vocifer)

orel madagaskarský (Haliaeetus vociferoides)

luňák hvízdavý (Haliaestur sphenurus)

luňák brahmínský (Haliastur indus)

luňák černoprsý (Hamirostra melanosternon)

luněc rezavoprsý (Harpagus bidentatus)

luněc šedoprsý (Harpagus diodon)

harpyje pralesní (Harpia harpyja)

harpyjovec korunkatý (Harpyhaliaetus coronatus)

harpyjovec černý (Harpyhaliaetus solitarius)

orel harpyjovitý (Harpyopsis novaeguineae)

včelojed tmavý (Henicopernis infuscatus)

včelojed dlouhoocasý (Henicopernis longicauda)

luněc vidloocasý (Chelictinia riocourii)

luňákovec hákozobý (Chondrohierax uncinatus)

luňákovec kubánský (Chondrohierax wilsonii)

orel indomalajský (Ictinaetus malayensis)

luňák mississipský (Ictinia mississippiensis)

luňák šedivý (Ictinia plumbea)

orel rybožravý (Ichthyophaga humilis)

orel šedohlavý (Ichthyophaga ichthyaetus)

jestřábec pestrý (Kaupifalco monogrammicus)

luňákovec šedohlavý (Leptodon cayanensis)

luňákovec bělokrký (Leptodon forbesi)

káně pralesní (Leucopternis albicollis)

káně menší (Leucopternis kuhli)

káně brazilská (Leucopternis lacernulata)

káně škrabošková (Leucopternis melanops)

káně západní (Leucopternis occidentalis)

káně olověnobarvá (Leucopternis plumbea)

káně pláštíková (Leucopternis polionota)

káně proužkovaná (Leucopternis princeps)

káně dvoubarvá (Leucopternis semiplumbea)

káně břidlicová (Leucopternis schistacea)

orel chocholatý (Lophaetus occipitalis)

luňák australský (Lophoictinia isura)

luňák netopýří (Macheiramphus alcinus)

jestřáb novoguinejský (Megatriorchis doriae)

jestřáb kukačkovitý (Melierax canorus)

jestřáb volavý (Melierax metabates)

jestřáb východoafrický (Melierax poliopterus)

jestřáb gabar (Micronisus gabar)

luňák hnědý (Milvus migrans)

luňák červený (Milvus milvus)

harpyje krahujová (Morphnus guianensis)

sup kapusín (Necrosyrtes monachus)

sup mrchožravý (Neophron percnopterus)

orel andský (Oroaetus isidori)

káně Harrisova (Parabuteo unicinctus)

včelojed lesní (Pernis apivorus)

včelojed pruhovaný (Pernis celebensis)

včelojed chocholatý (Pernis ptilorhynchus)

orel opičí (Pithecophaga jefferyi)

orel bojovný (Polemaetus bellicosus)

jestřábec madagaskarský (Polyboroides radiatus)

jestřábec pochopovitý (Polyboroides typus)

luněc bělooký (Rostrhamus hamatus)

luněc bažinný (Rostrhamus sociabilis)

sup holohlavý (Sarcogyps calvus)

orlík andamansý (Spilornis elgini)

orlík filipínský (Spilornis holospilus)

orlík chocholatý (Spilornis cheela)

orlík kinabalský (Spilornis kinabaluensis)

orlík Klossův (Spilornis klossi)

orlík nikobarský (Spilornis minimus)

orlík rudoprsý (Spilornis rufipectus)

orel africký (Spizaetus africanus)

orel pralesní (Spizaetus alboniger)

orel jávský (Spizaetus bartelsi)

orel proměnlivý (Spizaetus cirrhatus)

orel celebeský (Spizaetus lanceolatus)

orel malajský (Spizaetus nanus)

orel horský (Spizaetus nipalensis)

orel ozdobný (Spizaetus ornatus)

orel filipínský (Spizaetus philippensis)

orel černý (Spizaetus tyrannus)

orel černobílý (Spizastur melanoleucus)

orel korunkatý (Stephanoaetus coronatus)

orlík kejklíř (Terathopius ecaudatus)

sup královský (Torgos tracheliotus)

sup chocholatý (Trigonoceps occipitalis)

jestřáb dlouhoocasý (Urotriorchis macrourus)