Balaeniceps rex se vyskytuje ve střední a východní Africe. Dříve byl považován za blízké příbuzné čápům (Ciconiidae), někdy dokonce v rámci této čeledi. Dnes je řazen jako blízký příbuzný volavkám (drobivý prach, za letu zatažená hlava). Některé kosterní znaky na lebce jej řadí do příbuznosti pelikánů (Mayr & Clarke, 2003), totéž vyšlo na základě DNA hybridizace (Sibley & Ahlquist, 1990) i sekvenací DNA (Prum, et al., 2015).
Velký pták (1,2 m vysoký), nejzajímavější adaptací je bezesporu velký zobák, jehož tvar je výrazně odlišný od ostatních ptáků. Zobák je silný, široký a hrany jsou velmi ostré. Horní čelist je „kýlovitá“ (podobně jako u pelikánů), na konci je výrazný „hák“. Zobák zároveň chrání hlavu při nárazu o zem během lovu. Zobák navíc slouží k přenášení vody do hnízda (ochlazování mláďat). Hlava je masivní, v týlu je menší korunka z peří (podobně jako pelikáni). Krk je spíše kratší a silný. Křídla jsou široká a dobře přizpůsobená k plachtění. Během letu je hlava zatažena mezi lopatky. Vzlet je prakticky vertikální, mávání křídel je těžkopádné, dokud člunozobec nenalezne vhodné proudění vzduchu. Nohy jsou dlouhé, při chůzi po plovoucí vegetaci se často člunozobci propadnou až „po pás“. Prsty jsou velmi dlouhé, pomáhají při chůzi po vegetaci na vodě. Pohybují se pomalu, styl chůze nepřipomíná čápy. Zbarvení těla je šedomodré, spodina je špinavě bílá. Mladí jedinci vypadají podobně jako dospělí, jsou o něco tmavší. Obývá nejčastěji porosty papyru (Cyperus papyrus), ale vyhýbá se příliš hluboké vodě a husté vegetaci. Mají denní aktivitu, při termoregulaci také defekují na nohy podobně jako čápi (urohydróza) a často zrychleně dýchá jako volavky a pelikáni. Loví nejčastěji ryby, hlavně dvojdyšné (Protopterus aethiopicus), dále plazy a žáby. Loví většinou číháním se skloněnou hlavou, po spatření kořisti se vrhne vpřed a „rozplácne“ se na zemi. Ze země se zvedá pomocí zobáku a křídel. Po neúspěšném útoku mění místo. Většinou loví solitérně.
Hnízdí sezónně, začátek hnízdění je různý podle lokálních klimatických podmínek, zpravidla na začátku období sucha. Hnízdo bývá umístěno na plovoucích nebo pravých ostrůvcích, jedinec je brání proti ostatním člunozobcům podobnými výpady jako při lovu. Při toku často klapou zobákem, a pohupují se. Snášejí 1-3 vejce, obě pohlaví se střídají v sezení. Doba inkubace trvá 30 dní, mláďata se líhnou asynchronně, pokryta hustým prachovým peřím. Pokud je horko, rodiče nosí mláďatům vodu v zobáku. O mláďata pečují obě pohlaví. Hnízdo mláďata opouští po 95-105 dnech. Pohlavní dospělosti dosahují ve 3 letech života.

člunozobec africký (Balaeniceps rex)