Monotypická čeleď (Scopus umbretta) obývající subsaharskou Afriku. Nejstarší nález pochází z pliocénu Afriky. Podobně jako volavky (Ardeidae) má hřebínek na prostředním prstu, volný zadní prst jako plameňáci (Phoenicopteriformes) a proteiny vejce podobné čápům (Ciconiidae). DNA hybridizace řadí kladivouše mezi volavky a plameňáky, daleko od čápů (Sibley & Ahlquist, 1990). Podle sekvenace DNA je kladivouš příbuzný člunozobci (Balaenicepitidae) a pelikánům (Pelecanidae) (Prum, et al., 2015).
Kladivouš měří 56 cm (470 g), dospělí jedinci jsou hnědí, mláďata vypadají podobně. Na hlavě má výraznou dozadu směřující chocholku, zobák je silný a laterálně zploštělý s podélnými rýhami na horní čelisti, na konci zobáku je malý „hák“. Má skryté nozdry, spodní čelist je na konci úzká. Nohy jsou dlouhé, opeřena je pouze horní část stehen. Křídla jsou zakulacená, za letu kladivouš připomíná sovy (Strigiformes). Oproti člunozobci (Baleaniceps rex) nevyužívá termální proudění vzduchu. Obývá prakticky všechny mokřadní biotopy, nejčastěji v savaně. Většinou má denní aktivitu, kromě poledních hodin. U kladivoušů jsou známé „falešné“ kopulace, kdy jedinci po sobě „lezou“, ale nedochází ke kontaktu kloak. Toto chování souvisí s upevňováním sociálních svazků. Živí se převážně obojživelníky a rybami které loví za pomalé chůze v mělké vodě, potravu plaší nohama. Umí lovit za nízkého letu. Často pobývá ve společnosti buvolů kaferských (Syncerus caffer).
Hnízdí většinou solitérně, na stromech staví ohromná hnízda (až 100x hmotnost jedince), toto chování není dosud uspokojivě vysvětleno. Možným vysvětlením je antipredační strategie. Někdy staví hnízdo více než dva jedinci. Hnízdo bývá využíváno pro více hnízdění. Hnízdí v průběhu celého roku, samice klade 3-6 vajec. Doba inkubace trvá přibližně 30 dní, na sezení se podílí obě pohlaví. Mláďata jsou krmivá, líhnou se asynchronně v prachovém šatu. Na hnízdě setrvávají 47 dní.

Hlavní znaky: menší ptáci (50 až 56 cm, 415 až 470 g), kratší silné nohy, silný, ze stran stlačený zobák, přední prsty spojeny neširokým lemem, široká křídla, poměrně dlouhý ocas, při letu krk zatočený na hřbet, při plachtění vytažený dopředu. Rozšíření: AF, bažinatá prostředí se stromy. Hnízdní biologie: hnízdí jednotlivě, hnízdo je koule o průměru 1 až 1,5 m z bahna, trávy a větví, vchod je zespodu. Vejce 3 až 6. Inkubace 28 až 32 dní. Potrava: žáby, korýši, rybky a hmyz.

kladivouš africký (Scopus umbretta)