Lelkouni obývají oblast mezi Indií a Austrálií. Začlenění mezi Caprimulgiformes nebylo zpochybňováno, ale příbuzenské vztahy k ostatním lelkům nejsou příliš jasné. Podle DNA hybridizace (Sibley & Ahlquist, 1990) i mitochondriální DNA (Mariaux & Braun, 1996) patří mezi primitivní čeledi řádu. Fosilní záznamy pocházejí z eocénu. Dělí se do dvou podčeledí: (1) Podarginae a (2) Batrachostominae.
Středně velcí až velcí ptáci (19-60 cm). Mají velmi široký zobák, patro je desmognátní. Nozdry jsou úzké, situovány u báze zobáku. Ozobí je pokryto hmatovými pery. Křídla jsou zakulacená, nohy jsou krátké. Prsty nejsou redukovány, střední prst postrádá hřebínek. Jazyk je zakončen „papírovitou“ špičkou. Kostrční žlázu má pouze rod Batrachostomus. Faciální „brvy“ jsou dobře vyvinuty u rodu Batrachostomus. Jsou arboreální, mají krátké nohy. Jsou krypticky zbarveni, samice jsou více hnědé a pestřejší. Obývají hlavně lesy, kromě B. cornutus (Malajsie). Rod Batrachostomus vykazuje altitudinální separaci druhů. Rod Podargus je spíše oportunista, obývá také sekundární porosty. Mají noční aktivitu, žijí většinou v přízemní husté vegetaci. Jsou solitérní a teritoriální. Za deště roztahují křídla a sprchují se. Živí se nejčastěji velkým hmyzem a drobnými obratlovci. Loví z posedu. Během ohrožení ustrnou a připomínají větev.
Na rozdíl od ostatních lelků staví hnízdo na stromě. Rod Podargus staví „pořádné“ hnízdo, rod Batrachostomus staví hnízdo ledabylé. Na stavbě hnízda se podílejí oba partneři. Samice snáší 1-3 bílá vejce, samec sedí ve dne a samice v noci. Inkubace trvá 28-32 dní. Mláďata mají dva prachové šaty, druhý je kryptičtější. Mláďata jsou na hnízdě krmena 25-35 dní, po vylétnutí následují rodiče po dobu 1-2 týdnů.

Hlavní znaky: Středně velcí až velcí ptáci (19 až 60 cm). Křídla široká a zaoblená, ocas dlouhý. Soví zbarvení, dobrý maskovací šat, hnědý a šedý. Oči nápadně velké, částečně barevné. Krátkodobě výborný letec. Člunkovitý zobák s širokým ústním otvorem a vibrisy. Původní formy zřejmě lovily létající hmyz, současné druhy loví kořist na zemi nebo na stromech. Přes příbuznost k lelkům mají mnohé odlišnosti ve vnitřní anatomii (např. počet krčních obratlů, prstních článků, rozdíly na patře, v syrinxu atd.). Nohy krátké, prsty středně dlouhé (3 dopředu, 1 dozadu). Pohlaví se vzhledem neliší. Díky maskovacímu zbarvení a ztrnulému postoji se podobají při denním spánku ulomené větvi. Rozšíření: OR, AU; většinou v tropických lesích. Částečně tažní. Hnízdní biologie: Ploché hnízdo, z větviček a peří na vodorovných větvích. Vejce: 1 až 3, bílá. Sedí oba rodiče zhruba 30 dnů. Nidikolní mláďata jsou 25-35 dní ve hnízdech. Potrava: Převážně hmyz, také drobní obratlovci, podle druhu.

lelkoun ušatý (Batrachostomus auritus)

lelkoun sundský (Batrachostomus cornutus)

lelkoun Hartertův (Batrachostomus harterti)

lelkoun dlouhoocasý (Batrachostomus hodgsoni)

lelkoun tečkovaný (Batrachostomus javensis)

lelkoun bornejský (Batrachostomus mixtus)

lelkoun srílanský (Batrachostomus moniliger)

lelkoun krátkoocasý (Batrachostomus poliolophus)

lelkoun filipínský (Batrachostomus septimus)

lelkoun pralesní (Batrachostomus stellatus)

lelkoun mramorovaný (Podargus ocellatus)

lelkoun papuánský (Podargus papuensis)

lelkoun soví (Podargus strigoides)