Svalová soustava ve spojení s kosterní soustavou vytváří funkční celek v postupném přizpůsobení životním podmínkám. Největší svalová hmota je soustředěna v těžišti pod nosnými plochami křídel, což je zásadní předpoklad pro let.

Podle typu můžeme svaly ptáků rozdělit do dvou skupin.

První skupinu tvoří hladká svalovina, která je řízena vegetativní nervovou soustavou, což znamená, že nezávisí na vůli jedince. Toto svalstvo představuje např. svaly v plících, v krevním řečišti, v zažívacím a vyměšovacím ústrojí atd. Toto svalstvo má velkou vytrvalost, ale pracuje 5 až 10krát pomaleji, než svaly patřící do skupiny druhé.

Druhou skupinu tvoří kosterní svaly ovládané vůlí jedince, tzv.„maso“, neboli svaly příčně pruhované, které vznikají střídáním užších světlejších proužků svaloviny (jednolomné) a silnějších tmavších proužků (dvojlomné). Příčně pruhované svaly pracují velmi rychlými stahy až 70 smrštění za sekundu.

Kosterní svalovina obsahuje červená a bílá svalová vlákna, která bývají ve svalech obvykle rovnoměrně rozložena. Výjimkou je létací svalovina kolibříků, která je tvořena pouze červenými vlákny a díky obrovské aerobní látkové výměně až 3000J/g za hodinu je nejvýkonnější ze všech obratlovců.

Červená vlákna obsahují myoglobin (červené barvivo), který váže kyslík. Tyto vlákna mají vysoký obsah energeticky vydatných tuků, které při práci spalují a jsou dobře zásobovány krevními vlásečnicemi. Červená vlákna převládají ve svalech vytrvalých (např.holub) a velmi rychlých (např.rorýs) letců.

Bílá vlákna mají odlišný typ enzymů, obsahují málo myoglobinu a pracují na principu anaerobního metabolismu. Jsou mnohem rychlejší, ale hromadí se v nich kyselina

mléčná a proto je bílá svalovina málo vytrvalá. Bílá vlákna převládají u ptáků, kteří se převážně pohybují po zemi a musí se před nepřítelem chránit prudkým vzletem do vzduchu.

Pro svalstvo ptáků je charakteristické, že létací svaly jsou umístěny v trupu a do křídel jdou pouze vazy.

Zvláštním samostatným svalem, neovládaným vůlí, je sval srdeční (musculus cardiacus). Tento sval se objevuje pouze v srdci. Jako svaly kosterní jsou též složeny z proužků svaloviny, ale svalové buňky jsou krátké, jednojádrové, často rozvětvené a jsou navzájem spojeny mezibuněčnými plošnými stěnami.

Vlny srdečních stahů vedou elektrické impulsy šířící se pomocí buněk srdečního svalu přes mezibuněčné plošné stěny.

Tyto vlny srdečních stahů jsou iniciovány nervy nebo rostoucími kontrakcemi ve svalové tkáni samotné.

Nejmohutnější svalovina ptáka je na prsou, která sestává ze dvou hlavních svalů, a která pohybuje křídlem. Hmotnost těchto svalů představuje okolo 20% celkové váhy těla ptáka. Silnější velký prsní sval (musculus pectoralis maior) stahuje křídlo směrem dolů a pod ním je na prsní kosti umístěn hluboký prsní sval (musculus supracoracoideus), jehož šlacha probíhá otvorem mezi třemi kostmi lopatkového pletence a nasedá shora na pažní kost. Tento sval je menší, tvoří asi jen desetinu hmotnosti velkého prsního svalu a zvedá křídlo nahoru, což je energeticky méně náročné.

Pozoruhodným ptačím svalem je tzv. musculus ambiens (flexor perforans), který souhrou natahovačů a ohýbačů při dosednutí na větev automaticky, neuvědoměle sevře prsty a tím při sedění a ve spánku ptáci nevynakládají žádnou svalovou práci (obr.43). Jakmile se působením tíhy těla ohnou kolenní a hleznový kloub, šlacha běžící přes tyto klouby automaticky působí na ohýbače prstů. Při odletu se pták nejprve vztyčí a natáhne nohy, aby se prsty uvolnily.

Někteří ptáci mají šlachy ohýbačů opatřeny hrbolky, které po dosednutí pevně zapadnou do zářezů ve šlachovém pouzdře. Dosednutím na větev se v patním kloubu samovolně natáhne šlacha ohýbače prstů a pevně je sevře. Hmotnost těla stačí na zasunutí výrůstků na šlaše do rýh v šlachovém pouzdře. Díky tomu ptáci sedí na větvi bez svalové námahy, a to i během spánku.          

Poměrně komplikovaná je stavba a souhra krčních svalů a svalů v oblasti hlavy, protože hlava a zobák z velké části funkčně nahrazují přední končetiny.

Také systém ocasních svalů, který ovládá jeho pohyby, má svoji úlohu při letu a přistávání, kdy ocas slouží jako brzda, nebo nosná plocha.

Ptáci mají více více než 120 větších svalů.